Listopad 2009

Co znamená být adoptovaný

28. listopadu 2009 v 13:16 K zamyšlení
Žáci první třídy učitelky Debbie Moonové hovořili o obrázku rodiny. Jeden chlapec na obrázku měl jinou barvu vlasů než ostatní členové rodiny.
Jedno dítě navrhlo, že ho asi adoptovali, a malá holčička, Jocelynn Jayová, řekla: "O adopcích vím všechno, protože jsem adoptovaná."
"Co to znamená být adoptovaná?" zeptalo se jiné dítě.
"Znamená to," odpověděla Jocelynn, "že si yrostl svojí mamince v srdci, a ne v jejím bříšku."


jaky je bůh?

20. listopadu 2009 v 19:57 K zamyšlení
Žil jednou jeden malý chlapec, který se chtěl setkat s Bohem. Věděl, že k Bohu je to daleko, a tak si do kufru zabalil několik sladkých tyčinek a šest plechovek bublinkové limonády a vyrazil na cestu.
Když přešel asi tři ulice, potkal starou paní. Seděla v parku a jen tak zírala na několik holubů. Chlapec se usadil vedle ní a otevřel svůj kufřík. Zrovna se chystal napít limonády, když si všiml, že stará paní vypadá hladově, a tak jí jednu tyčinku nabídl. Vděčně jí přijala a usmála se na něho. Její úsměv byl trak hezký, že ho chlapec chtěl vidět ještě jednou, a tak jí nabídl limonádu. Znovu se na něj usmála.
Chlapec měl velkou radost!
Seděli tam celé odpoledne, jedli a smáli se, ale nic neříkali.
Když se setmělo, chlapec si uvědomil, že už je unavený, a vstal, aby vyrazil k domovu. Poodešel však jen pár kroků, otočil se, doběhl zpátky ke staré paní a objal ji. Ona se na něj usmála snad tím nejkrásnějším úsměvem.
Když krátce nato chlapec dorazil domů, udivil svou matku radostným výrazem ve tváři.
Zeptala se ho: "Copak jsi to dneska dělal, že jsi tak šťastný?"
On odpověděl: "Obědval jsem s Bohem." Ale než mohla jeho matka zareagovat, dodal ještě: "A víš ty co? Směje se tím nejkrásnějším úsměvem, jaký jsem kdy viděl!"
Mezitím se domů vrátila i stará žena a také celá jen zářila štěstím.
Jejího syna velmi překvapil mírumilovný výraz v jejím obličeji, a proto se zeptal: "Mami. co jsi dnes dělala, že jsi tak šťastná?"
Odvětila: "Jedla jsem s Bohem v parku sladké tyčinky.! Ale než mohl její syn odpovědět, dodala: "A víš ty co? Je mnohem mladší, než jsem čekala."

Obleč mě prosím do červeného...

20. listopadu 2009 v 19:51 K zamyšlení
Ve své dvojí profesi pedagožky a pracovnice ve zdravotnice jsem už pracovala s mnohými dětmi nakaženými virem, který způsobuje AIDS. Vztahy, které jsem s těmito zvláštními dětmi měla, byly dary mého života. Naučily mě tolik věcí, obzvláště jsem se ale dozvěděla, že velkou odvahu je možné objevit právě v těch nejmenších uzlíčcích. Budu vám vyprávět o Tylerovi.
Tyler se narodil nakažen virem HIV, jeho matka jím byla také infikována. Od narození byl závislý na lécích, které mu umožňovaly přežívat. Když mu bylo pět, vpravili mu chirurgickým zákrokem hadičku do žíly v hrudníku. Tato hadička byla napojená na pumpu, kterou nosil v malém baťůžku na zádech. K pumpě měl připojené léky, které mu prostřednictvím hadičky nepřetržitě zásobovaly krevní oběh. Občas také potřeboval dodatečný kyslík, který podporoval jeho dýchání.
Tyler se rozhodně nehodlal vzdát jediného okamžiku svého dětství ve prospěch této smrtelné nemoci. Normálně ho bylo možné vidět, jak si hraje a pobíhá po hřišti, s baťůžkem naloženým léky na zádech a za sebou v svém malém vozíčku táhne bombu se vzduchem. Všichni, co jsme Tylera znali, jsme se obdivovali jeho radosti ze života a z energie, kterou mu poskytovala. Maminka si ho častokrát dobírala tím, že se pohybuje tak rychle, že ho bude muset obléknout do červeného, aby ho pak snadno mohla najít, když vyhlédne z okna a chce ho zkontrolovat, jak si hraje na dvorku.
Tato obávaná nemoc však nakonec zlomila i takové malé dynamo jako byl Tyler. Vážně onemocněl a jeho matka nakažená virem HIV také. Když bylo zřejmé, že Tyler nepřežije, promluvila s ním jeho maminka o smrti. Utěšila ho tím, že ona také umře a že se s ním brzy setká v nebi.
Několik dní před smrtí se mě Tyler kývnutím přivolal ke svému nemocničnímu lůžku a zašeptal: "Možná brzo umřu. Nebojím se. Ale až umřu, obleč mě, prosím, do červeného. Maminka mi slíbila, že potom také půjde do nebe. Budu si určitě hrát, až se tam dostane, a tak si chci být jistý, že mě tam rychle najde."

Obrazek